Zříceniny gotického hradu z konce 14. století. Je nazýván také Červený zámek. V roce 1414 zde pobýval Mistr Jan Hus před odchodem do Kostnice. Hrad zpustl po požáru koncem 18. století. Krakovec dal postavit v 80. letech 14. století Jíra z Roztok, tehdy křivoklátský purkrabí a milec krále Václava IV. Šlo o prostou stavbu, v níž obytný účel převažoval nad vojenským. Obytné dvoupatrové trakty chovaly uprostřed dvůr, směrem k přístupnější straně ostrohu stála půlválcová věž, brána a příkop s padacím mostem. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti byla a zůstala hradní kaple.
Opravy v prvních letech 20. století jej zachránili před úplným rozpadem a vrátili mu i původní jméno. Husův pobyt připomíná i pamětní deska. V současné době, po rekonstrukcích, je hrad přístupný veřejnosti k prohlídkám. Legenda plánku : 1-příkop, 2- most, 3- první brána, 4- předhradí, 5- velká věž, 6- druhá brána, 7- nádvoří, 8- parkán, 9- výpadní branka, 10- klenutý sál v západním křídle. |
Zřícenina hradu Krakovec
Po
Jírovi vlastnil hrad královi blízký Jindřich Lefl z Lažan, stoupenec Husův, který
sem též Husa pozval. Hus se tu připravoval na kostnický koncil, kázal po okolí,
napsal závěť a listy přátelům na rozloučenou. Dne 11. října 1414 odtud odjel do
Kostnice v tušení, že už rodnou zem neuvidí. Později vlastnili hrad Kolovratové a
Lobkovicové, kteří jej dali naposled nákladněji opravit. Za třicetileté války
propadal již zkáze a pak dostal ještě střechu, vyhořel však a definitivně se
změnil v ruinu (v té době se jmenoval Červený zámek).